Modré je nebe. Blue is the color of Heaven. Me encanta el azul

Program SILE Kohoutovice – listopad 2014 (19.11.2014):
Věra Nosková: PROMĚNY. Diskuse k překladatelským problémům
Níže předkládám několik vět z knihy „Proměny“ V. Noskové k přemýšlení o překladu, resp. k překladu těm, kdo se o překlad pokusí. O výsledcích potom v listopadu budeme společně dis-kutovat a hledat optimální verzi překladu.
K překladu navrhuji věty:
1. Aby se člověk zorientoval a v rámci sešněrovaných možností slušně žil, musí se pídit po pravdě.
1a Por ke la homo orientiĝu, estas necese kadre de malfacilaj eblecoj por bone vivi, serĉi ve-ron.
1b Por orientiĝi kaj dece vivi enkadre de reduktitaj ebloj necesas persisti en serĉado de vero.
1c Por ke homo orientiĝu kaj enkadre de kunlaĉitaj ebloj honeste vivu, li devas esplorserĉi la veron.
1d Por ke homo orientiĝu, kaj kadre de la tre limigitaj reĝim-eblecoj vivu dece, li aŭ ŝi (ŝli, oni) devas insisti/klopodi por lerni la veron.
1e Por ke la homo en limigitaj vivkondiĉoj orientiĝu, estas necese, ke oni konscie serĉu la ve-ron.
2. Krámuju v paměti a promítám si pod čelem klíčové věty, děje, zlomy, staré spánkové sny a výživné denní snění, babičkovský nábytek a skoupé světlo doupěte, zakletý život s krokodýlem.
2a En mia memoro mi cerbumas kaj serĉas en kapo gravajn frazojn, procedojn, rompaĵojn, malnovajn dormajn sonĝojn kaj vivtenajn tagojn, avinjan meblaron kaj ŝparlumon de ka-vaĵo, eksorĉan vivon kun krokodilo.
2b Mi butikumas en la memoro kaj projekcias sub la frunto la ŝlosilajn farojn, eventojn, turno-punktojn, malnovajn dormosonĝojn kaj nutran tagan sonĝadon, avinecan meblaron kaj mo-des-tan lumon de hejmaĉo, fisorĉitan vivon kun krokodilo.
2c Mi traserĉas mian memoron kaj subfronte al mi projekcias ŝlosilajn sentencojn, okazojn, rompojn, malnovajn dormajn sonĝojn kaj nutran tagan revadon, avineskan meblaron kaj troŝpareman lumon de trogloditejo, ensorĉitan vivon kun krokodilo.
2d Mi faras reordigon en mia memoro kaj projektas sub mia frunto (aŭ: en mia menso) ŝlosilajn frazojn, procedojn, proced-rompojn, malnovajn dormo-sonĝojn kaj satigajn tago-sonĝojn, meblojn hereditajn de la avino kaj malabundan/malfortan lumon de mia loĝ-nesto/ter-nesto/trogloditejo, ensorĉitan vivon kun (la) krokodilo.
2e Mi ordofaras en la memoro kaj sub la frunto mi projekcias la bazajn frazojn, okazaĵojn, fa-lojn, malnovajn noktajn sonĝojn kaj la tagan nutran revadon, la avinecan meblaron kaj ŝparan lumon de la loĝkavo, la ekzorcitan vivon kun krokodilo.
3. Výtah jezdí nahoru dolů, skřípe, vrže, je z toho přenášení metráků lidí a tašek na zhrou-cení, studentky se hlásí na vrátnici jedna po druhé, a já si je odškrtávám.
3a Lifto veturas supren, malsupren, knaras, knarsonigas, de tio estas transporto de kelkaj centmetroj da homoj kaj mansakoj por kolapso, studentinoj aliĝas sin en akceptejo unu post du kaj mi ilin forstrekas.
3b La lifto veturas supren malsupren, knaras kaj ĝemas, proksima al kolapso pro transportado de kvintaloj da homoj kaj mansakoj, la studentinoj anoncas sin ĉe la pordistino unu post la alia kaj mi faras signojn ĉe iliaj nomoj.
3c Lifto iradas supre-suben, knaras, grincas, estante de tiu transportado de centkilogramoj de homoj kaj mansakoj antaŭ kolapso, studentinoj en pordistejo prezentas sin unu post alia kaj mi signas ilin per hoketoj.
3d La lifto iras supren kaj malsupren, grincas, knaras, ĝi statas por kolapsi pro la transportado de hom-kvintaloj kaj de de aĉetsakoj, studentinoj anoncas sin en la receptejo unu post la alia, kaj mi forstrekas ilin en la listo.
3e Lifto veturas supren malsupren, grincas, knaras, pro tiu transportado de centkilogramoj da homoj kaj vojaĝsakoj ĝi estas proksima al kolapso. Studentinoj en la pordistejoi unu post la alia prezentiĝas kaj mi ilin streke registras.

4. „Hele, klidně si skoč vobejít ty pokoje, já ti to tu pohlídám. Potřebuju si stejnak eště něco vyřídit,“ a udělala velitelské gesto vodprejskni.
4a „Hola, trankvile iru kontroli la ĉambrojn, mi ĉi tie gardos. Mi bezonas ankoraŭ ion pritrakti“ Kaj montris ordonan geston – foriru.
4b „Hej, trankvile foriĝu por inspekti la ĉambrojn, mi gardos ĉi tie anstataŭ vi,. Cetere, mi an-koraŭ bezonas ion aranĝi,“ kaj ŝi faris komandan geston ekspedu vin for.
4c „Vidu, vi trankvile rapidu sinsekve viziti tiujn ĉambrojn, mi ĉi tie gardos tion anstataŭ vi. Mi tamen bezonas ion prizorgi,“ kaj ŝi faris komandantan geston forbalau vin.
4d „Nu, trankvile inspektu la ĉambrojn, dum mi gardos la lokon ĉi tie. Mi ja ĉiukaze bezonas ion solvi,“ kaj ŝi faris komand(ant)an geston por: for-iraĉu!
4e Hele, senĝene iru inspekti la ĉambrojn, mi ĉi tie prigardos viaĵojn. Cetere, mi nun bezonas ankoraŭ ion prizorgi,“ kaj komande gestis fortiriĝu.
5. Před desátou dorazily prochladlé studentky v lehkých sukýnkách a tenkých punčochá-čích, ale nazuté do kozaček a navlečené do rukavic a čepic, taneční střevíčky si nesly v taškách.
5a Antaŭ deka horo alvenis malvarmiĝintaj studentinoj en fadendikaj jupetoj kaj same faden-dikaj ŝtrumpkalsonetoj, sed surmetitaj en tibibotoj kaj surmetitaj en gantoj kaj ĉapoj, la dan-cŝuojn ili portis en mansakoj.
5b Antaŭ la deka finfine alvenis la malvarmumiĝintaj studentinoj en leĝeraj jupoj kaj maldikaj ŝtrumpkalsonoj, sed ŝuitaj en modaj tibibotoj kaj ekipitaj per gantoj kaj ĉapoj, la ŝuojn por dancado ili portis en mansakoj.
5c Antaŭ la deka horo alvenis tramalvarmigitaj studentinoj vestitaj en nevarmigaj jupetoj kaj maldikaj ŝtrumpkalsonoj, sed kun siaj piedoj vestigitaj en tibibotoj, gantitaj sin kaj ĉapegitaj, ili portis siajn dancajn ŝuetojn en siaj mansakoj.
5d Antaŭ la dudek dua horo alvenis malvarmigitaj studentinoj en leĝeraj jupoj kaj maldikaj ŝtrumpkalsonoj, sed enŝuigitaj en siajn altajn botojn kaj enigitaj en gantojn kaj ĉapelojn, la danc-ŝuojn ili (neologismo: iŝi) portis en siaj sakoj.
5e Antaŭ la deka alvenis pro frisko sin skuantaj studentinoj en leĝeraj jupetoj kaj subtilaj ŝtrumpkalsonetoj, sed vestitaj en tibibotoj, gantoj kaj ĉapoj, la dancŝuetojn ili portis en la mansakoj.
6. Bledá barva smrtonosné houby, vůně a pachy dívčích pokojů, těžké sklo půllitrů rozzáře-né našlehaným zlatem na stole zauzené hospody, kolébání šípkově červené tramvaje za svítání… těsné sousoší milenců pod secesním lustrem.
6a Pala koloro de pereiga fungo, odoroj kaj malodoroj de knabinaj ĉambroj, peza vitro de du-onlitroj lumigitaj per ŝaŭmigita oro sur tablo de fumiĝinta gastejo, balancado de ruĝberakoloraj tramoj dum tagiĝo… tuŝapuda statuaro de amantoj sub secesa lustro.
6b Pala koloro de mortoporta fungo, aromoj kaj odoroj de knabinaj ĉambroj, peza vitro de du-onlitraj kruĉoj radianta per ŝaŭmanta oro sur tablo de fumumita gastejo, balancado de rozofrukte ruĝa tramo dum tagiĝo… kunpremita statuaro de geamantoj sub novarta lustro.
6c Pala koloro de pereiga fungo, bonodoroj kaj odoroj de knabinaj ĉambroj, peza glaso de du-onlitraj bierujoj briligita per kirlita oro sur tablo de fumumita gastejo, balancado de kanisroze ruĝa tramo krepuske… tuŝproksima statuaro de geamantoj sub secesia lustro.
6d Pala koloro de mortiga fungo, odoroj kaj malodoroj de knabinaj ĉambroj, peza vitro de (duon-litraj) bier-glasoj lumigita de kirlita/ŝaŭmigita oro sur la tablo de fumita drinkejo, ba-lancado de rozber-kolore ruĝa tramo dum tagiĝado… skulptaĵo de strikte proksimaj gea-mantoj sub secesia/nov-arta lustro.
6e Pala koloro de mortoporta fungo, odoroj de knabinaj ĉambroj, sur la tablo de per fumo sa-turita gastejo vekas atenton peza vitro de bierglasoj radiantaj per ŝaŭmanta oro, balancado de roze ruĝa tramo en matena tagiĝo… statuaro de tuŝproksimaj geamantoj sub la secesia lustro.
7. Urousaná adventní obloha, šedivá jako staré škrpály, na Škroupově náměstí, kam jsem doběhla na poslední chvíli, se tísní pár stovek lidí na povolené (!) demonstraci.
7a Rosmalsekigita adventa firmamento, griza kiel malnovaj ŝuaĉoj, sur la Ŝkroupa placo, kien mi alkuris en lasta momento, trapuŝas kiel centoj da homoj en permesita (!) demonstracio.
7b Roson ŝvitanta adventa firmamento, grizega kiel rubaj botaĉoj, en la placo de Škroup, kiun mi kuratingis lastmomente, densas kelkcent homoj post permesita (!) demonstracio.

7c Rosmalsekigita adventa firmamento, griza kiel malnovaj botaĉoj, en Placo de Škroup, kien mi alkuris en lasta momento, kelke da centoj da homoj premitaj sin en permesita (!) mani-festacio.
7d Pluvema kaj malpura Adventa ĉielo/firmamento, griza kiel malnovaj ŝuaĉoj, sur la Placo de Škroup, kien mi alkuris en la lasta momento, kunpuŝiĝas kelkcent homoj en permesita (jes!) politika manifestracio.
7e La roshumida adventa ĉielo, griza kiel malnovaj botaĉoj, sur la placo Škroup, kien mi alku-ris en la lasta momento, premas sin kelkaj centoj da homoj partoprenataj permesitan (!) demonstracion.
8. Na závěr věta z Lidových novin (9.8.2014): Rozlišit výpůjčku od zápůjčky je pro mnohé stejný oříšek jako rozlišit ledovku od náledí a námrazy či záplavu od povodně. (A co je „půjčka“?)
8a Kaj fine unu frazo el gazeto „Lidové noviny“ – Popolgazeto (9.8.201). Diferencigi elprun-taĵon kaj pruntedonon estas por multaj divenaĵo, kiel diferencigi glatison de frostkrusto aŭ inundo de superakviĝo. (Kaj kio estas prunto)
8b Antaŭ fino ankoraŭ frazo el Popola Gazeto (Lidové noviny,9.8.2014): Distingi prunteprenon disde pruntedono estas por multaj sama kaprompilo kiel distingi glacikruston disde glatgla-cio kaj prujno aŭ superakvon disde inundo. (Kaj kio estas „prunto“?)
8c Konklude sentenco el Lidové noviny (Popola ĵurnalo) (9.8.2014): Diferencigi pruntoprenon de pruntedono signifas por multaj la sama nukso kun dura ŝelo kiel diferencigi glacikruston de glatiso kaj frostkrusto aŭ inundon de superakvo. (Kaj kio estas „prunto“?)
8d Kaj fine unu frazo el Lidové noviny (la 9-an de aŭgusto 2014): Distingi inter prunto-preno kaj prunto-dono estas pormultaj homoj la sama defio/tradukmalfacilaĵo, kiel distingi inter pluv-glatiso kaj ter-glatiso, aŭ inter inundo/super/akvo kaj diluvo/superakvego (la diluvo laŭ Biblio de globaj dimensioj). (Kaj kio estas la „prunto“?)
8e Diferencigi prunton disde pruntedono estas por pluraj homoj la sama enigmo kiel distingi glatison disde glacitego kaj frostokrusto, aŭ superakvon disde inundo. (Kaj kio estas „prun-to“?)
Brno 2014-11-19 Předkládá Jan Werner
Komentoj – hodnocení použitých slov, upozornění na chyby
La 1-a frazo:
■ sešněrovné možnosti: malfacilaj, reduktitaj, kunlaĉitaj, limigitaj ebloj – ano; použitý výraz EBLECO je nesprávný, nejde o vlastnost něčeho!
■ pídit se: serĉi, persisti en seĉado, esplorserĉi, konscie serĉi – ano; „insisti/klopodi por lerni“ nevyhovuje významu v dané větě, nejde tam o «lernado», nýbrž o «serĉado», mimoto předlož-ka por je v tomto překladu nevhodná.
■ V překladu 1a je nesprávný slovosled; sprábně: …orientiĝu kadre de malfacilaj ebloj, estas necese serĉi veron.
La 2-a frazo:
■ krámovat: traserĉ(ad)i, reordigi, ordofari – ano; cerbumi – poněkud vybočuje; butikumi (podle M. Malovce) je běhat po obchodech, nehodí se.
■ zlomy: z použitých překladů se nehodí jen (2a) «rompaĵoj» předevšim kvůli příponě -aĵ, zlomy v životě jsou uduálosti, epizody, pády mající charakter události, děje, nikoliv „konkrétnosti“; za nejpříhodnější považuji: faloj (2e).
■ babičkovský nábytek není nábytek od babičky (2a,d), nýbrž nábytek éry babiček: avineca, (podmíněně) avineska, je však novotvarem moderním, zatímco máme vyjádřit staromódnost.
■ doupě: hejmaĉo, trogloditejo, loĝnesto, loĝkavo – ano; kavaĵo je příliš surové, připomíná díru v zemi nebo ve skalách.
■ zakletý život: skrytý význam si představuji spíše pohádkově jako zakletí zaklínadlem (zaklína-čem), s použitím slovesa «ekzorci». Sloveso «sorĉi» je spíše pozitivní: okouzlit, očarovat, viz PIV, 1. význam „…pomocí nadpřirozených sil“, 2. okouzlit něčím krásným. Ani „fisorĉita“ není ideální.

La 3-a frazo:
■ skřípat, vrzat: knaras, ĝemas, grincas – ano; knarsonigas je nevhodné pro příponu -ig, která sloveso zpřechodňuje, to však musí zůstat nepřechodné (výtah skřípe, vrže sám, nikoliv skřípe někoho!)
■ metráky lidí a tašek: Metrák je „cent kilogramoj“ nebo „kvintalo“. Vyjádření „kelkaj centmetroj“ je chybné.
■ taška, s kterou dívky přijížděly od rodičů, není mansako (= kabelka), podmíněně možné je aĉetsako (= nákupní tašk), vhodné je vojaĝsako (= cestovní taška).
■ (studentky) jedna po druhé – „unu post du“ rozhodně ne!, ve vyjádření „unu post la alia“ musí být člen „la“.
■ odškrtávám si je – vyjádření „mi forstrekas“ není vhodné kvůli předponě „for“ (= pryč), možné je: „fari signon“, „signi per hoketo“, za nejvhodnější považuji: streke registri/noti.
La 4-a frazo:
■ Hele – zvolací Hola a Hej se mi nelíbí. Jako možné shkedávám: Nu, Vidu. Pozoruhodné je užití české částice Hele. Snad by se dala považovat i za citoslovce, a citoslovce (interjekcio) by se mohlo z češtiny asimilovat do esperanta bez větší změny, jen pravopisně. Kromě toho „hela“ jako přídavné jméno ve významu „jasný“ ve tvaru „Hele“ znamená „jasně“ a významem odpo-vídá danému kontextu, je zde použitelné; (Jasně, klidně si skoč…). Poznámka z PAG: Cito-slovce slouží pro přivolání, odehnání, vybídnutí k činu a pro vyjádření pociutu. Hele dle mého soudu vybízí k pozornosti (druh činu).
■ (Hovorové) skočit vobejít – v každém překladu je osobité vyjádření, za vhodné považuji: trankvile iru kontroli; senĝene iru inspekti, ostatní vyjádření jsou možná, i když slova foriĝu, ra-pidu se významem poněkud odchylují.
■ …gesto vodprejskni! – „foriru!“ je emočně slabé. Ostatní jsou možné varianty, (foriraĉu! bez spojovníku).
La 5-a frazo:
■ prochladlý – možný překlad: malvarmiĝintaj (studentinoj), předpona tra- už není nutná, i tak jde o slovo příliš dlouhé. Zda místo připony -iĝ užít -ig, bychom mohli diskutovat, já dávám přednost -iĝ, studentky samy si prochladnutí způsobily. Tvar malvarmumiĝintaj je významem nesprávný, malvarmumi = nachladit se, nikoliv prochladnout. Literárně zajímavým vyjádřením se mi zdá: „pro frisko sin skuantaj…“, kde friska = chladivý, osvěžující; v danou chvíli mladist-vého veselí se sice třásly chladem, ale nepociťovaly to jako zlo.
■ punčocháče – ano, v jednotném čísle ŝtrumpkalsoneto, ve slovníku K. Krafta je chybně tvar pomnožného čísla ŝtrumpkalsonetoj.
■ lehká (sukénka) – přednost dejme tvaru „leĝera jupeto“.
■ tenký – nejlépe subtila, méně vhodně maldika, fadendika ne!
■ nazuté do kozaček – tibibotoj pro kozačky je možný tvar, avšak rozhodně ne „studentinoj surmetitaj en tibibotoj, surmetitaj byly kozačky, nikoliv studentky! Podobně gantoj a ĉapoj! Také tvar vestigitaj en tibibotoj je nesprávný, vždyť slovesto VESTI (kovri per vesto) je přechodné: vesti sin, vesti al si piedojn. Tvar ŝuitaj (en tibibotoj) ve slovnících není (vesti ŝuojn), dle mého soudu je tvar možný: tak jako je vesto – vestita homo, stejně tak musí platit ŝuo – ŝuita homo.
La 6-a frazo:
■ smrtonosná (houba) – mortoporta, mortiga, pereiga fungo.
■ vůně a pachy – oba významy se skrývají ve slově odoroj, který nevyjadřuje libost ani nelibost. Rozlišení je nutno vyjádřit například předponami bon/ nebo fi/. Výraz MALodoro je nesrozumi-telný, nelze ho definovat; co je opakem pachu? Aromo lze pouzít jako bonodoro.
■ našlehané (zlato) – kirlita je gastronomický výraz, lépe se zde uplatní ŝaŭmigita nebo prostě ŝaŭmanta (pěnící) zlato. Briligita ne, i když se zlato leštit může, pěna však nikoliv.
■ zauzená (hospoda) – sloveso fumi je přechodné (fumi cigaredon) i nepřechodné (forno fumas), hospoda však nemůže být fumita, v přeneseném významu může být fumumita jako maso, mů-že být fumiĝinta od cigaretového kouře, nejpřesněji vystihuje stav kuřácké hospody vyjádření „per fumo saturita“ (cigaretový kouř je vstřebán vší hmotou prostoru).
■ těsné sousoší milenců – jde o beletristické vyjádření, sousoší není těsné, nýbrž sepětí milen-ců, proto nikoliv tuŝapuda, tuŝproksima statuaro, kunpremita statuaro. Vhodné vyjádření: sta-tuaro de tuŝproksimaj (strikte proksimaj) geamantoj.

■ secesní (lustr) – termín pro secesi v esperantu není, či nebyl, asi v roce 2010 členové mezinárosní skupiny KONSTRU-FORUMO přijala název secesio, proto: secesia lustro.
La 7-a frazo:
■ urousaná (obloha) – rosmalsekigita je těžkopádné, postačuje rosmalseka nebo roshumida. Roson ŝvitanta nepovažuji za vhodné, jde spíše o kondenzaci, nikoliv o výron vlhkosti zevnitř. Pluvema by obrazně bylo možné, to „malpura“ se mi zdá nepatřičné, snad jen polétavý prach, v současnosti hojný, by mohl vyjadřovat „malpurecon“.
■ staré škrpály – všechny překlady jsou vyhovující.
■ Škroupovo náměstí – podle mne je správné: La placo Škroup. Předložka genitivu „de“ by zde byla slavismem. Vložím sem jazykový koutek, který jsem v roce 2007 napsal pro AEH a jejich časopis INFORMILO:
Nomo de institucio kun persona nomo
Jméno osoby se dává do názvu veřejné instituce zpravidla tehdy, má-li určitá osoba k dané instituci přímý vztah vyjadřovaný úctou, někdy jde o projev obecné úcty k osobě, jejíž jméno se vkládá do názvu. Příklady: Masarykova univezita, Mahenova knihovna.
Je známo, že čeští esperantisté názvy toho druhu překládají genitivní vazbou, pomocí předložky de: Uni-versitato de Masaryk atp. Nepokládám to však za správné, protože osoby uvedené v názvu nejsou vlastníky instituce. Předložka de se klade před jméno vlastníka (NPIV 6 – posedanto; NPIV 5 – apar-teneco). Podobně chybný je zvyk Rusů překládat do esperanta slovo „imieni“ vazbou „je la nomo“, např. podle slovníku Bokareva: závod imieni Kirova – uzino (je la nomo de) Kirov. V polštině se vysky-tuje slovo „imienia“: Uniwersytet imienia Adama Mickiewicza – Universitato (je la nomo de) Adam Mickiewicz. Jde o slavismy nevhodné pro užití v esperantu.
Obecně jde o názvy organizací, institucí, také ulic a náměstí, v nichž je třeba osobní jméno vážené osoby z oblasti kultury, vědy, politiky či historie vyjádřit jednodušeji. Podle evropského, snad i světového úzu je vhodné osobní jméno vložit do názvu instituce bez předložkové vazby: Universitato Masaryk, Universitato Adam Mickiewicz, Uzino Kirov. Podobně u místopisných názvů: strato S. K. Neumann(a), placo Johann Mendel (v takových případech doporučuji v turistických průvodcích uvádět českou po-dobu názvu, a to z orientačních důvodu: placo Mendlovo náměstí). Z ročenky UEA uvádím: Fondaĵo Grabowski, Akademio Comenius.
Také je možné jméno osoby spojit s názvem instituce do složeného slova se spojovníkem: Masaryk-Universitato, Mahen-Biblioteko. V ročence UEA je název: Fritz-Hüser-Instituto. Občas se vyskytne způsob méně obvyklý, avšak přijatelný: Societo „Zamenhof“, Biblioteko „Hector Hodler“.
■ tísní se pár stovek lidí – trapuŝas kiel… je významem chybné; densas je teoreticky správné, avšak nezvyklé (verbalizace adjektiva!), správněji: densiĝas; homoj premitaj sin je gramaticky nesprávné, mohlo by být: sin premantaj…; kunpuŝiĝas neodpopvídá kontextu (významu); nej-jednodušší a správné je: kelkcent homoj premas sin.
La 8-a frazo:
■ výpůjčka a zápůjčka – sloveso PRUNTI má dva významy, půjčku poskytnout i půjčku si vzít. Aby nedocházelo k omylu, používají se složená slova: pro význam půjčit někomu něco PRUNTEDONI a pro vypůjčit si PRUNTEPRENI. Od těchto sloves můžeme jednoduše odvodit pod-statná jména výše uvedená.
■ oříšek (jako problém k řešení) – v esperantu nelze použít (zatím) „nukso“ pro význam „hádanka“ atp. Musíme se proto spokojit s vyjádřeními: enigmo, malfacila tasko, kaprompa problemo atp. Překlad tradukmalfacilaĵo je nesprávný, protože nejde o překlad, nýbrž o rozlišení pro lai-ka. Obrat „nukso kun dura ŝelo“ by mohl být pro důvtipného člověka srozumitelný. Podle PIV by se dal použít tvar divenaĵo (= Io, kion oni devas diveni), je to však nepřesné, protože takto definované divenaĵo je divenotaĵo, divenaĵo bych viděl spíše jako výsledek řešení.
■ ledovka, náledí, námraza – pro tyto pojmy esperanto nemá jasně definované názvy, a to ani v publikaci Meteologia terminaro od Maurice Lewina z roku 1961. Ve slovnících je chaos: M. Malovec v esp.-čes. slovníku uvedl glatiso = náledí, K. Kraft ve slovníku čes.-esp. má pro nále-dí glatiso a glatglacio. Pro námrazu mají oba autoři podobný termín: M. M.: frostkrusto, glaci-krusto = námraza, K.K.: frostkrusto. Ledovku neuvádějí. Ve slovníku PIV je termín glatiso defi-nován jako: Maldika, tre glitiga tavolo de glacio, formiĝinta sur tereno, vojo ktp. pro densiĝo de nebulo, neĝopluvo kc. – což je definice zcela nepřesná! České názvosloví však uvedené pojmy přesně rozlišuje: LEDOVKA: hladká, průhledná a homogenní vrstva ledu, vznikající, když mrznoucí déšť nebo mrholení dopadá na zem nebo jiný povrch. K jevu dochází, když se ve výšce nachází teplý czduch a z něj dopadá déšť na povrch s teplotou pod 0 °C. (To byl nedávný případ v ČR.) – NÁLEDÍ: meteorologický jev, při kterém zemský povrch pokryje ledová vrstva vytvořená z vody, která se předtím na povrchgu nacházela. Náledí vzniká tehdy, pokud teplota zemského povrchu klesne pod bod mrazu. Původ náledí je nejen z předchozích srážek, ale i částečně nebo úplně roztálého sněhu. – NÁMRAZA: atmosférický jev, který se projevuje vznikem ledových krystalů na povrchu objektů působením těchto vlivů: mrznutím drobných kapének vzdušné vlhkosti (mraků, mlhy) při jejich styku s povrchem země a objektů o teplotě 0 °C a nižší. JINOVATKA (krystalická námraza, esp. název: prujno) je krystalický ledo-vý potah pevných povrchů vznikající desublimací zejména při mlze a slabém větru za teplot nižších než -8 °C. Za současný ubohý stav esperantského názvosloví nesou vinu esperantisté obecně, zvláště pak instituce jako UEA, Akademie esperanta a všechny odborné organizace esperantistů. Ani v současnosti nejeví snahu se terminologií seriózně zabývat.
■ záplava a povodeň – V překladech se vyskytují názvy: inundo, superakviĝo, superakvo, su-perakvego, diluvo. Konzultací v české literatuře jsem zjistil: POVODEŇ: přechodné stoupnutí hladiny vody ve vodním toku nad úroveň břehu, způsobené náhlým zvětšením průtoku vody, např. z dešťů, tání sněhu nebo zmenšením průtočnosti koryta. ZÁPLAVA: zatopení pozemku při vystoupení vody z břehu toku za povodně. Může nastat vlivem přívalových dešťů nebo rych-lého tání sněhu; také protržením hráze vodní nádrže apod.Nastává též při vystoupení podzem-ní vody nad povrch. Z uvedených definic vyplývá, že povodeň může být i záplavou, a také, že některé záplavy nejsou povodní, např. výše zmíněná záplava způsobená protržením hráze nebo zvýšením hla-diny podzemní vody nad terén. Esperantský termín pro povodeň je INUNDO. Pro záplavu by mohl být použit výraz SUPER-AKVO, SUPERAKVEGO a odvozené tvary SUPERAKVIGO, SUPERAKVIĜO.
Brno, 2014-12-09 Jan Werner