Interhelpo bylo průmyslové dělnické družstvo esperantistů a idistů, založené v květnu 1923 v Žilině
Interhelpo
 |
|---|
| Tento článek je součástí seriálu Esperanto |
| Jazyk |
| Akademie esperanta | Gramatika | Slovníky | Esperantologie | Abeceda | Číslovky | Fundamento | lernu! | Letní škola |
| Organizace |
| UEA | TEJO | E@I | EEU | SAT | Český esperantský svaz | Česká esperantská mládež | Esperantské kluby | Katolíci |
| Dějiny |
| L. L. Zamenhof | Časová osa | Buloňská deklarace | Ido-schizma | Krize ata/ita | Neutrální Moresnet | Interhelpo | Pražský manifest | Bona Espero | Esperantské město |
| Esperantská kultura |
| Esperantská setkání | Pasporta Servo | Hudba | Rozhlas | Finvenkismus | Homaranismus | Kabei | Politika | La Espero | Stelo | Symboly | UK | IJK | Esperantista | Rodilí mluvčí | Zamenhofův den |
| Esperantská literatura |
| Autoři | Esperantské časopisy | Esperantské slovníky | PIV | Encyklopedie | KAEST |
| Body pohledu |
| Propedeutická hodnota | Srovnání s Idem | Srovnání s interlinguou | Reformy | Odpor |
Interhelpo bylo průmyslové dělnické družstvo esperantistů a idistů, založené v květnu 1923 v Žilině, na pomoc budování socialismu v sovětském Kyrgyzstánu. V letech 1925 až 1932 odjelo ze železničních stanic Žilina a Brno celkem 1078 osob (407 členů družstva a 671 rodinných příslušníků) ve čtyřech transportech. Družstvo bylo v ČSR registrováno jako „Interhelpo, všeobecné výrobní a spotřebitelské družstvo v Žilině“ se statutem schváleným státními orgány. Na žilinském nádraží je k celé události pamětní deska.[1]
Interhelpo se také jmenoval jazyk, kterým hovořili členové družstva. Ti věřili, že řečí jejich nové vlasti bude esperanto. Ve skutečnosti se však nakonec jednalo o „spontánní esperanto“, ve kterém se stala základem slova z esperanta, z jazyků družstevníků (česká, slovenská, německá, maďarská, rusínská) a slova kyrgyzská, uzbecká, ruská, ukrajinská, ujgurská, tádžická a tatarská.
Zajímavým faktem je, že známý politik Pražského jara Alexander Dubček byl rovněž účastníkem Interhelpa, společně se svými rodiči.
Přínos a dějiny
Družstvo vybudovalo celou řadu provozů „na zelené louce“. V kyrgyzských stepích byla postavena a uvedena do provozu tato zařízení:
- 1925 – elektrárna
- 1927 – textilní továrna
- 1928 – tavírna
- továrna na nábytek aj.
Už roku 1925 bylo Interhelpo oficiálně vyhlášeno jako nejlepší družstvo v Sovětském svazu. V roce 1934 se podílelo v průmyslové výrobě Kyrgyzie celými 20 procenty.
Interhelpo bylo zlikvidováno v roce 1943. Členové byli perzekvováni a popravováni jako nepřátelé Sovětského svazu.
Reference
Související články
Externí odkazy
- http://www.sdss.sk/historia/dubcek.htm
- http://www.czsk.net/svet/clanky/svet/cesicar.html
- http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_dubceka.php
- http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2005010802
- http://www.hrdinove.cz/index.php?page=hlasy_hrdinu&subpage=vypovedi&sec=11727&art=11729
- http://ulaher.fannet.sk/jilemnic.htm
- http://www.rsi.sk/slo/slovacivosvete/kirgizsko/kirgizsko.html
- http://web.archive.org/web/20020305132843/www.government.gov.sk/temy/INAUGURACIA/sk_dubcek.shtml
- V Kirgizsku otvoria múzeum Alexandra Dubčeka: http://www.czsk.net/svet/clanky/kultura/dubcekkirgiz.html
- Deväť zastavení strojcu jari: *http://www.historickarevue.com/Archiv/ADubcek.html
- http://web.archive.org/web/20050305210805/http://pes.internet.cz/veda/clanky/31002_0_0_0.html
- pamětní tabule v Žilině: http://zilina-gallery.sk/picture.php?/2845/category/277
- http://krajane.radio.cz/articleDetail.view?id=1217
