Osobní a Jiné » trochu jsem se učil hebrejštinu
Hebrejština (עִבְרִית, ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou (עברית תנ״ך ivrit Tanach, též לשון קודש, lešon kodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (עברית, ivrit), kterou se dnes hovoří ve Státě Izrael.
Hebrejština patří do rodiny semitských jazyků, resp. ke kanaánské severozápadní skupině. Nejstarší dochované hebrejské texty pocházejí z 10. století př. n. l. (tzv. gezerský kalendář). V případě starších textů není možno hovořit o plné diferenciaci severozápadních semitských jazyků mezi jednotlivé jazyky či větve, hovoří se tedy spíše o společné protosemitštině nebo protokeneanštině.
Přes toto základní řazení hebrejštiny mezi semitské jazyky se lze dnes setkat i s názorem, že moderní hebrejština, kterou se hovoří ve státě Izrael, již není jazykem semitským, nýbrž indoevropským, a to kvůli zásadnímu vlivu indoevropských jazyků, který strukturu původní hebrejštiny zcela přeměnil.
עִבְרִית, עברית
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hebrejština
jidiš: http://yi.wikipedia.org/wiki/עברית
ladino: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ladino
hebrejská wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hebrejská_Wikipedie
http://he.wikipedia.org/wiki/עמוד_ראשי
LITERATURA:
he1-cs Cvičebnice biblické hebrejštiny, Martin Prudký, Scriptum, Praha 1992
he2-cs PIRKEJ AVOT, Výroky otců, Traktát Babylónského talmudu s paralelním českým překladem a komentářem, SEFER, Praha 1994
he3