esperantem nikdo nemluví ☺ opravdu?
PŘEDSUDKY A PRAVDA
Projev Clauda Pirona na zasedání sekce pro jazyk a komunikaci UNESCO
Když jsem byl malý, říkali mi: Neboj se zeptat na cestu. Od toho máš jazyk a tak se dostaneš až na kraj světa. Ale o několik kilometrů dále se již mluvilo jiným jazykem. Ptát se někoho na cestu už nebylo k ničemu.
Říkali mi: Aby ses domluvil s cizinci, uč se ve škole cizí jazyky. Zjistil jsem však, že devadesát procent dospělých se v jazycích, kterým se učilo ve škole, nedokáže plně vyjádřit.
Říkali mi: Anglicky se dohovoříš na celém světě. Avšak v jedné vesnici ve Španělsku jsem byl svědkem automobilové nehody, kde se řidiči, Francouz a Švéd, nedokázali dorozumět ani mezi sebou, ani s policií. V jednom thajském městečku jsem viděl, jak se zahraniční turista s úzkostí snaží popsat příznaky své nemoci místnímu lékaři; nepodařilo se mu to. Jako pracovník OSN a Světové zdravotnické organizace jsem působil v pěti světadílech a mám zkušenosti z Guatemaly, Bulharska, Konga, Japonska a mnoha dalších zemí, že až na velké hotely a letecké společnosti není angličtina nic platná.
Říkali mi: Dík překladům jsou dnes i nejvzdálenější kultury přístupné každému. Když jsem však porovnával překlady s originály, shledával jsem tolik zkomolených významů, vynechávek, opomenutí a stylových nesrovnalostí, že mi nezbylo než konstatovat pravdu italského úsloví, že překládat do našich jazyků znamená zrazovat.
Na západě mi říkali, že chtějí pomáhat rozvojovým zemím a respektovat přitom jejich domácí kulturu. Viděl jsem však, jak s angličtinou a francouzštinou přichází nejsilnější kulturní útlak. Viděl jsem, jak bez ohledu na jazykovou důstojnost partnera mu již od začátku vnucujeme svůj jazyk. A viděl jsem nesčíslné množství problémů, které vznikají při zaškolování místních pracovníků, protože západní technici neovládají místní jazyk a v těchto jazycích ani nejsou učebnice.
Říkali mi: Všeobecné školní vyučování zajistí rovnost šancí pro děti z různého prostředí. A viděl jsem, především v rozvojových zemích, jak bohaté rodiny posílají své děti na studia do Británie a Spojených států, aby se učily anglicky, a viděl jsem masy lidí uzavřené do svého jazyka, podrobené té či oné propagandě, bez širšího rozhledu, udržované také jazykem na nízkém stupni společenského a hospodářského vývoje.
Říkali mi: Esperanto neuspělo. A viděl jsem, jak se v jedné horské vesnici kdesi v Evropě rolnické děti bez nesnází dorozumívají již po půl roce učení s japonskými návštěvníky.
Říkali mi: Esperantu chybějí lidské hodnoty. A já jsem se tomu jazyku naučil, četl jsem jeho poezii, naslouchal jeho písním. Tímto jazykem jsem důvěrně rozmlouval s Brazilci, Číňany, Íránci, Poláky i s mladým Uzbekem. A tu musím – jako bývalý překladatel z povolání – doznat, že takové rozhovory byly nejspontánnější a nejhlubší, jaké jsem kdy měl v cizí řeči.
Říkali mi: Esperanto znamená konec kultury. Když mě však ve východní Evropě, v Latinské Americe nebo Azii esperantisté přijímali, poznal jsem, že skoro všichni jsou kulturnější než jejich krajané na stejné společenské úrovni. A když jsem se zúčastnil mezinárodních debat v tomto jazyce, jejich intelektuální úroveň mi opravdu imponovala.
Samozřejmě jsem si tyto poznatky nenechal pro sebe. Říkal jsem: Pojďte! Pojďte a dívejte se! Je tu něco neobyčejného: jazyk, který úspěšně řeší otázku komunikace mezi národy. Viděl jsem, jak v tomto jazyce neuvěřitelně pohotově diskutuje Maďar s Korejcem o filozofii a politice, a to dva roky od chvíle, kdy se mu začali učit. A viděl jsem to a ono, a pak ještě mnoho jiného…
Říkali mi však: To není nic seriózního. A pak, a to především, ten jazyk není přirozený.
Nechápu to. Když se srdce člověka, když se jeho podněty, když se nejjemnější odstíny jeho myšlení vyjadřují bezprostředně, z úst k uším, takovým jazykem, který se zrodil z rozvoje mezinárodní komunikace, pak mi říkají: Není to přirozené.
Co však vidím, když cestuji po světě? Vidím, jak se lidé vzdávají toužené rozmluvy s obyvateli země, kterou projíždějí nebo kde pobývají. Vidím, k jak směšným nedorozuměním vede snaha dorozumívat se posunky. Vidím lidi žíznící po kultuře, kterým jazyková bariéra brání číst tolik děl hodných mezinárodníhio publika. Vidím spousty lidí, jak po šesti či sedmi letech jazykového studia stále ještě hovoří cizím jazykem kostrbatě a lámaně, jak nemohou nalézt správné slovo, mají směšnou výslovnost a nedokáží vyjádřit, co chtějí říci. Vidím, jak na celém světě bují jazyková nerovnoprávnost a diskriminace. Vidím, jak diplomaté a odborníci hovoří do mikrofonu, a ze sluchátka slyším zcela jiný hlas. A tomu říkáte „přirozené dorozumívání“? Což umění řešit problémy inteligentně a s citem již nepatří k lidské povaze?
Říká se mi mnoho, já však zjišťuji něco jiného. Tápu bezradně v této společnosti, která vyhlašuje právo každého člověka na komunikaci. A nevím, zda mě klamou, nebo zda ten nenormální jsem já.
zdroj http://www.medy.cz/brno-esperanto/posuzujme.htm
Esperanto zdroj http://www.svice.cz/komentare62-Esperanto
Kdo ho dneska zná? Troufám si říci že pouze lidé co se skalně zajímají o jazyky, nebo to slovíčko zaslechli z rychlíku a zaujalo je...
Jaký máte na tento uměle vytvořený jazyk názor? Já osobně si myslím že právě v tomto případě se projevila lidská ješitnost a snaha o prosazení nejsilnějšího jazyka jako celosvětového. Kdyby se Esperanto dále rozšiřovalo, nebyla by to nádhera? Každý by, pokud by chtěl, kromě svého rodného jazyka uměl pouze jeden další navíc, se kterým by se domluvil všude. Nehledě na jeho jednoduchost!
Myslím že to byla velká chyba a krok zpět...
Esperanto je dalším příkladem toho, že ani nezáleží na kvalitě jazyka jako spíš na způsobu a masivnosti propagace.
Esperanto má tu (ne)výhodu, že se jím nikde nemluví. Tedy neexistuje nikdo, kdo by ho prosazoval tak nějak „samozřejmě“ - vždy to jsou jen jazykoví nadšenci.
Jde o to, že nikdo nechce používat „druhý“ jazyk - každý používá ten svůj rodný, kdy jen může. Takže je to jen souboj národních jazyků.
Nikde neužívané esperanto je tedy v nevýhodě a je to škoda...
Well, 13.9.2005 13:48
Pokud by sis to ale vzal, tak vsichni by si byli jazykove rovni... Nikdo by nebyl nucen prestat pouzivat rodny jazyk, ale zaroven kazdy by mel moznost se naucit jednoduchy jazyk, se kterym by si vystacil na celem svete. Myslenka to byla dobra, bohuzel :-/
Jenže každý národ to spíš bere takhle:
budeme šířit vlastní jazyk v nejvyšší možné míře, budeme ho cpát kam jen to půjde, a když to půjde, nebudeme se muset učit nic jiného...
A taky dost lidem připadá zbytečné učit se jazyk, kterým se nikde nemluví. Ale kdyby se mluvilo, tak...
Kazdy narod sa snazi presadzovat ten svoj... len slovaci sa snazia naucit co najviac cudzich, aby im vsetci rozumeli... no neni to chore ???
A esperanto je super jazyk... sam som sa ho ucil... ale je problem s tym, ze s kym sa rozpravat... HOLD smolka
zkuste na ICQ - i tam lze vybrat jednací jazyk esperanto!
abundancia, 12.8.2007 18:48
Esperantem se mluví!!! A to dost. Moje maminka se díky esperantu vdala do Francie, žije tam šťastně již 16 let. Nebít esperanta, svého druhého manžela by nepotkala. V esperantském světě existuje něco, čemu se říká „pasporta servo“, je to seznam lidí a rodin, kteří poskytují turistům v různých zemích celého světa přespání zadarmo! Esperantské hnutí a národní esperantské svazy jsou téměř v každém státě! Angličtinu se lidé musí učit téměř povinně a kdo anglicky neumí, je nula - to je názor dnešních lidí, je to zvrácenost. Na vlastní kůži zakouším jazykovou diskriminaci, je to hnus. Esperanto je schopno vyřešit všechny problémy dorozumívání mezi všemi národy. Těžko najdete krajinu či zemi, kde by jste nenašel esperantistu.
Máte pravdu. Esperantistou jsem se stal v roce 1999, od roku 2000 jsem členem brněnského Klubu esperantistů (který vloni v květnu oslavil 110 let činnosti). V Esperantu si dopisuji s kamarádkou z Rumunska a kamarádem z Brazílie. V Klubu jsem vloni přednášel na témata: Jeroným Pražský, Odonatologie - věda o vážkách, Husitské války a Jiří z Poděbrad, Karel Starší ze Žerotína, Nech brouka žít!, letos na téma: Vysoká škola veterinární a farmaceutická v Brně (vše v Esperantu). O broucích mi vyšel článek: Brouci navštěvující choroše v České republice. Na Ipernity vystavuji spoustu fotografií z přírody a popisy jsou v Esperantu. Anglofilové (a čeští anglonohsledi, poangličtěnci a poamíčenci) si prostě musí zvyknout, že už 125 let existuje mezinárodní společenství lidí, kteří vytvářejí svébytnou kulturu v neutrálním mezinárodním jazyce, v Esperantu. Více údajů najdete na www.esperanto.cz.
na životaschopnost Esperanta uvěřím, až se objeví alespoń několik inserátů nabízejích práci s texty jako: ... dobrá znalost esperanta podmínkou... pilotní průkaz a letecká esperantština... zašlete strukturované CV v jazyce esperantském...
jinak je to jistě hezký koníček, o tom nepochybuji
Nedávno jsem četla článek, v němž jazykovědci poukazovali na to, že kvapem mizí jazyky různých etnik- zejména afrických a jihoamerických, ale kupodivu i evropských (bretonština, baskičtina...), což je důsledkem vymírání uživatelů těchto jazyků. Lingvisté uváděli, že jednou možná dojde k tomu (vzhledem k rychlému vývoji komunikačních technologií a vymírání národů), že lidstvo postupně opravdu začně mluvit jediným jazykem, jako možný příklad tam uváděli angličtinu. Přesto nakonec došli k závěru, že i tak by se vytvořily různé oblastní varianty (dialekty) tohoto jazyka, tudíž by si lidé stejně nerozuměli, jelikož taková japonská angličtina by oproti té americké byla prý podstatně odlišná. To už se ostatně projevuje v menším měřítku i nyní (britská, americká, australská...angličtina). Taková kanadská francouzština se od té francouzské také poměrně dost liší.
Takže k vytvoření a masivnímu používání univerzálního jazyka jsem do budoucna dost skeptická.
O to, aby takato situacia nenastala u esperanta, sa stara Akademio de Esperanto.
ako tak citam tuto diskusiu, väcsina prispevkov je dost skepticka, hovoria o esperante skor ako o minulosti. ale ved to nie je pravda... esperanto je predsa zivy jazyk, stale sa vyvija, stale nachadza novych a novych priaznivcov, vznikaju nove kluby, nove diela v tomto jazyku... poobzerajte sa trosku okolo seba a uvidite sami
A ten souboj národních jazyků je zcela jasně nerovný a nespravedlivý. Za těžkou a nepřesnou angličtinou stojí nesmírná ekonomická a vojenská síla a kdo je silný,ten diktuje podmínky světové komunikace.Někde jsem četl,že se z pozice angličtiny jedná o jazykový imperialismus.S tím lze souhlasit. Jsem toho názoru,že lze tento jazykový Babylon při dobré vůli řešit. Jde jen o to, kdy si vládcové tohoto světa uvědomí,že jazyková práva občanů jsou základním pilířem základních lidských práv jako takových a že je třeba se začít tímto pilířem v praxi zabývat a ne jen teoreticky mluvit o rovnoprávnosti a demokracii...ta v praxi nefunguje a proto je třeba tuto situaci změnit. UNESCO již vzalo esperanto na vědomí. Nyní je řada na OSN a pokud se nás týče,tak také EU. Pokud esperanto dostane šanci,tak vyhrají všichni,protože zásada „ Dva jazyky(rodný a esperanto) stačí,aby se každý domluvil s každým“ je jedinečná a ve spravedlnosti a rovnoprávnosti nepřekonatelná!
Nádherně řečeno, tleskám
Jenom se neutlaskej, tleskadlo. Já netleskám a nepíšu to zde o tom.
Saluton, amiko! Mi estas bestkuracisto kaj amatora entomologo. Mi verkas artikolojn pri skaraboj kaj libeloj en esperanto. Krom tio mi estas kredanto, katoliko, kaj dank al esperanto mi havas bonegajn kontaktojn kun aliaj kredantoj. - A teď to po sobě přeložím: Ahoj, kamaráde! Jsem veterinární lékař a amatérský entomolog. V esperantu píši články o broucích a vážkách. Kromě toho jsem věřící, katolík, a díky esperantu mám výborné styky s jinými věřícími. -
MVDr. Oldřich Arnošt Fischer, Morava, Brno, ČR
Esperanto zvítězí až obyčejný člověk pochopí, že to nejcennější co v životě má je čas, který má k dispozici! Pokud se potom podle tohoto zjištění začne chovat,tak má ESPERANTO vyhráno. Již dnes je vidět, že internet se stává velkým spojencem ESPERANTA a to kvůli osvětě,kterou obyčejným lidem poskytuje.Jako příklad uvádím, že se mi nedávno přes internet ozvala 70.ti letá babička z Francie-začátečnice v ESPERANTU!
Nechci být pesimista, ale nezdá se mi, že by se esperanto díky internetu nějak rychleji šířilo. Respektive je očekávané, že se šíří rychleji, na druhou stranu ho ještě více „dusí“ angličtina... 
Vše je otázkou času,tedy vývoje. Podle mých informací se v EU také na začátku favorizovala angličtina a jak se ukázalo, bylo to naivní, přestože to bylo ekonomicky nejvýhodnější- všichni ostatní byli proti.Tak se přešlo na variantu ang.,fr. a němčina. Ani toto se nepodařilo protlačit. Tak došlo až na tu dnešní variantu 20(21)tzv.oficiálních jazyků, ta je ekonomicky nejméně výhodná a bude se do budoucnosti s novými členy EU velice prodražovat. Oddalováním se tato neúnosná situace nevyřeší.Proč se představitelé EU již dávno nezeptali co chtějí občané?!Protože jazykové řešení je opravdu tvrdý oříšek k rozlousknutí!
Esperanto je super, každý s kým se o tom bavím je jím fascinován. Je chyba již aktivních esperantistů, že neumí lépe marketingově výhody tohoto jazyka prodat a šířit jej i jeho ideu
Souhlas.
Když se člověk podívá hlouběji na historii esperanta,která trvá již 119 let,tak jsou výsledky několika generací esperantistů obdivuhodné. V esperantu existuje kniha „Nebezpečný jazyk“ od německého esperantisty Linse. Tam je ukázáno jakými těžkými podmínkami esperanto ve své historii prošlo,vždyť esperantisty likvidoval Hitler i Stalin! Český překlad této knihy by rozhodně rozšířil obzory mnoha našim pochybovačům o esperantu...
Českýpřeklad existuje v pdf
Konkrétně zde je onen překlad
Ten link je veľmi rozšírený, bohužiaľ nefunguje.
Ahoja,článek o dalším světovém-byť uměle vytvořeném jazyce mě fakt zaujal,akorát ,že o něm slyším poprvé. Ale zní to dobře....
Ahojky, jsem esperantistkou a na své stránky jsem přidala kategorii „Esperanto“. Ozvi se, ráda si s tebou na dané téma popovídám.
Ahoj/Saluton! Esperantem se zabývám od roku 1998, ve středu, 13. března 2013, budu mít v tomto jazyce přednášku o rumunském městě Satu Mare. Díky esperantu jsem našel partnerku a esperanto je naším společným jazykem, který krásně překlenul bariéru maďarština - moravská čeština. Přeji Ti hodně úspěchů při poznávání krás esperanta. Olda
Esperanto je fantastické tím, že by stačilo, aby se každý na světě naučil jeden jazyk a domluvil by se všude. Myslím, že hlavní překážkou jsou odborní lektoři cizích jazyků, kteří by to měli doporučit, ale tím by přišli o práci.Jinak jsem se kontaktoval i s Čínou i Japonskem, takže všude je to „naučitelné“. Další výhodou je to, že každý, kdo používá cizí jazyk se při tom zaměří na nejpoužívanější slova a to platí pro obě strany, takže se lehce domluvíte.
Nemyslím si, že hlavní překážkou v rozšiřování esperanta by byli lektoři cizích jazyků. Naopak. Právě učitelé cizích jazyků a ostatní lingvisté tvoří podstatnou část těch nadšenců, kteří se o něco takového jako je esperanto zajímají a propagují ho. Člověk, který kromě své mateřštiny neumí žádný další jazyk, s esperantem rozhodně začínat nebude.
To je právě ten problém, že esperanto je jazykem nadšenců, které baví učit se cizí jazyky. Vsadím se, že všichni esperantisté umí kromě své mateřštiny a esperanta ještě minimálně jeden jazyk. Jak ale přesvědčit lidi, kteří umí jen svou mateřštinu, aby sáhli zrovna po učebnici esperanta?
Jednoducho. esperanto je zvlast vhodne pre „jazykove antitalenty“, pre vsetkych, ktori maju pocit, ze na cudzi jazyk jednoducho „nemaju bunky“. ved koho bavi ucit sa spustu vynimiek, kopy a kopy nepravidelnych slovies, idiomov... v esperante taketo neprijemnosti nenajdete.
nebyt esperanta, tak sa asi v mojom zivote vela zaujimaveho nedeje. nemala by som znamych po celom svete, necestovala by som prakticky zdarma, nerobila by som prednasky v cudzom jazyku, nemala by som svoj vlastny klub, nemala by som sancu prekladat a tlmocit (to vsetko bolo kedysi moj sen) a v neposlednom rade by som ani nestretla mojho priatela. co uz, esperanto spaja ludi :)
Esperanto se šíří stále více a více,protože se s ním díky internetu seznamují především mladí lidé.Největším negativem je pouze neochota orgánů Evropské Unie vzít esperanto na vědomí jako rovnoprávný komunikační prostředek.Jeho neutralita a snadnost je totiž nepřekonatelnou předností. A ekonomická výhodnost esperanta je k nezaplacení! Za ideální stav bych považoval zavedení esperanta na základních školách v EU jako prvního jazyka od třetí třídy. Propedeu-tickou vlastností esperanta by totiž byly nastartovány u žáků nejvýhodnější podmínky pro výuku dalších národních jazyků podle chuti a zájmu. V poslední době mě potěšila jedna vlaštovka z EU: Za současného předsednictví Finska vycházejí pravidelné týdenní buletiny o událostech v EU i v esperantu!Je zcela zřejmé,že esperanto má zelenou!
Dovolím si malu rýpavou poznámku - není náhodou počet třetích tříd v EU vyšší než počet lidí, kteří esperantem vůbec hovoří, natož kteří by byli schopni esperanto vyučovat
Jinak souhlasím, jen si myslím, že esperanto už svou šanci z počátku 20.století propáslo a je otázkou, zda dostane druhou....
Učitelů angličtiny je také málo a bylo by mnohem snadnější vyškolit učitele esperanta než učitele angličtiny.
Ve srovnání s přeškolováním ruštinářů na angličtináře po roce 1989 by bylo přeškolování učitelů na esperanto hračkou už vzhledem k zásadě „piš jak slyšíš a čti jak je psáno“.
souhlas
Esperanto je bezvadný nápad, jenže šance na jeho prosazení jsou mizivé i díky přirozenému konzervatismu lidí.
Budu-li hovořit za sebe, věnoval jsem tak pět let svého života studiu angličtiny a ještě o dva roky déle jsem se učil německy. Oběma jazyky se domluvím. Rozhodně necítím potřebu věnovat několik dalších let studiu dalšího jazyka.
Šance na prosazení esperanta by byla u mladších generací, které se teprve učí, jenže tam je „anglická lobby“ příliš silná a tak než by se esperanto prosadilo, bude i další generace „konzarvativní“ a příliš zafixovaná na angličtinu.
Sám někdy tvrdím, že angličtina je ten nejhorší možný mezinárodní jazyk, jenže to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat
Domnívám se, že prosazení esperanta je v současné době záležitostí především politickou. Situace v sučasnosti je pro esperanto v ČR mnohem horší než tomu bylo před rokem 1989. Tehdy se na školách vyučovala ruština, ale žádný zaměstnavatel nenutil své zaměstnance, aby se jí učili a aby z ní dokonce museli skládat zkoušky, podmiňující jejich setrvání v zaměstnání, jako se to v současnosti děje např. u státních zaměstnanců, kteří se musí povinně učit němčinu nebo angličtinu. Současný trend tak stále více rozevírá nůžky jazykové diskriminace, kdy angličané se dostávají do nadřazené pozice. S mrazením v zádech jsem sledoval v televizi prohlášení jednoho žáčka, který tvrdil, že se bude učit anglicky, protože až bude velký, bude se v České republice mluvit anglicky. Samozřejmě šlo o tvrzení dítěte, ale rozhodně nešlo o jeho vlastní úsudek. Sám jsem také přes tři roky studoval angličtinu, ale nemohu říci, že ji ovládám. Jak řekl jeden učitel angličtiny, rodilý mluvčí: „studium angličtiny je práce na celý život“. Kdybych s nějakým angličanem korespondoval v angličtině, byl by onen angličan v nadřezené pozici, protože používá svůj mateřský jazyk. Naopak když koresponduji s přáteli v cizích zemích v esperantu, jsme si všichni rovni. A to je zásadní a nejdůležitější klad tohoto jazyka. Psaní o tom, že se základní esperantská mluvnice vejde téměř na pohlednici, dá se rychle osvojit a pak už je možné věnovat se pouze zdokonalování slovní zásoby by bylo jen nošením dříví do lesa. Ovšem zahájit výuku esperanta na školách není možné bez příslušné legislativy, která v současnosti velí „budete se učit angličtinu, kdyby trakaře padaly“.
akoze „několik dalších let“? ak si venoval studiu anglictiny a nemciny tolko casu, kolko si uviedol, tak esperanto zvladnes za par mesiacov s vynalozenim minimalnej namahy. oficialne odhady doby na naucenie sa esperanta su 3-6 mesiacov. celu gramatiku mozes zvladnut za par tyzdnov.
ja sa nemcinu ucim uz od skolky, teraz ju studujem na vysokej. po tomto lete som ale zitila, ze esperantom hovorim lepsie, plynulejsie a s menej chybami (od 2005). a to som sa gramatiku ucila 2 tyzdne a potom uz len slovicka. ziadny dalsi jazyk sa mi takto rychlo zatial zvladnut nepodarilo a pochybujem, ze sa mi to niekedy podari.
Za komunistů bylo esperanto jen trpěno a byli to osamělí běžci a občas skupiny železničářů, kteří jej šířili. Taky jsem chodil do kroužku a moc mne mrzí, že má E tak malé zázemí - 1) je VELMI jednoduché /všechna podstatná jména končící na -O, přídavná jména na -A, množné číslo na -J (-aj. -oj), členy la, Li, ši, gi .... slovní kmeny většinou z latiny - blízké jak latinsko.-americkým zemím, tak angličtině ... prostě účelně a jednoduše vystavěná gramatika i pravopis, shodné vyslovování...2) velmi libozvučné ....opravdu by jej pochopila děcka předškolního věku, jsou velmi učenlivá (vzpomeňme na bilingvální minority v ČR), jenže znáte cesty vlivu - musela by se za to zasadit nějaká celebrita nebo skupina politických lobbistů a vnést to třeba do Europarlamentu, jenže tam jsou vnášeny a prosazovány jiné věci - ne v obecném zájmu, každý tam chce prosadit světlo pro svůj píseček (a hanba našim politikům, jak tam za nás nebojují). - - Dnes může mít E zelenou (vždyť je i jeho salonní barvou), ale žel jsme většinou lid zdolaný trapnými reklamami trhu i politiky. Nadchnout tak pedagogický dorost, ekology, mírozvěsty, alternativní kulturu ... ale stále budou naléhavější věci. Svět už to nestihne
svatá pravda pane kolego, svět už to nestihne, bohužel
Možná, že za komunistů bylo esperanto jen trpěno, ale nyní je přehlíženo. Vzpomínám si, že za komunistů se v novinách občas objevovaly články o esperantu, v novinách byly i nabidky korespondenčního studia. Nyní nic!! Souhlasím s názorem, že lidstvo už asi nestihne používat esperanto. Svět se začíná topit v morálním bahně kapitalismu. Možná by z něho mohlo lidstvo ještě vyváznout, protože vývoj lidstva se prý pohybuje v čase po spirále. Ale lidstvo působí na tváři Země jako zhoubný nádor. Příroda se s ním bude muset nějak vyrovnat a lidstvo to s největší pravděpodobností nepřežije. Škoda, ta doba se pravděpodobně pomalu blíží.
Zcela chápu Vaše myšlenky. Někdy mám ten samý pocit, že lidstvo nepřežije. Lidstvo však má ještě šanci to změnit, protože lidé stále přicházejí na tento svět a to je důkaz, že Bůh ještě neztratil důvěru v člověka. My si tu důvěru musíme uvědomit, protože ten pomyslný kalich může dřív nebo později přetéct.
Ve Svitavách včera (3.8.2013) 63. sjezd Mezinárodní ligy křesťanských esperantistů (Kristana Esperantista Ligo Internacia, KELI)(3.-10.8.2013). Nemohl jsem se zúčastnit, ale pomáhal jsem skupině pěti esperantistů z Rumunska při přestupování v Brně, kde je složitá dopravní situace kvůli opravě části nádraží. Navzdory velkému vedru jsme všechno dobře zvládli. Až někam pojedu já, pomohou mi tam místní esperantisté (jazykové bariéry rumunština, maďarština vs. moravská čeština díky esperantu padly, mluvili jsme plynně). Jinak odebírám časopis Dia Regno (Boží království) a dnes si budu připravovat přednášku o Bibli pro brněnské Sdružení pro mezinárodní jazyk Esperanto (Societo por la Internacia Lingvo Esperanto, SILE). Bůh je veliký a esperanto je jeho výborným darem lidstvu.
Prosím o osvětu. Bylo mi kdysi řečeno, že esperanto vymyslel jakýsi Polský žid na základě jazyků románských, nejvíce snad španělštiny. Nic proti Esperantu. Nic proti Polským židům. Ovšem existují i jiné umělé jazyky. Pokud vím tak snad Edo... postaveno na základě jazyků germánských a pak Slovio- na základě jazyků Slovanských. Docela bych se vsadil, že se přinejmenším konaly pokusy vymyslet „universální“ jazyk na základě třeba jazyků turkických...Prý se turecky („azerbajansky“, „turkestánsky“) domluvíte od Tirany po čínské hranice...a co arabština? Takové území, tolik lidí... není snad ohromná odlišnost jazykových skupin na překážku masového rozšíření umělého jazyka? Nu ano, maďarština je úplně jiná, než ostatní evropské jazyky (snad s vyjímkou estonštiny a finštiny), takže by mohli mít Uhři chuť učit se esperantsky, tak jako se kdysi učili latinsky... Ale pro Araba, nebo nějakého Paštuna či Peršana? Se svým originelním písmem, originelní mechanikou jazyka? Nevím, nevím... pochybuji...
Věřím tomu, že někde v Teheránu může existovat kroužek esperantistů... ale bude jich tam v Teheránu, odhaduji, asi tolik, jako v místním klubu nudistů, nebo pražském kroužku vyznavačů učení Zaratrusty lidé, mají různé libůstky...
Nevěděl by něco pan Zákys?
O esperantu toho vím tolik, jak Franco o komunismu.
Zato ten Zarathuštra je jiný kafe. S knihou Tak pravil Zarathuštra jsem jako studentík uléhal majíc ji pod hlavou, abych ve spánku prostřednictvím hypnopedie načerpal co nejvíce přízně bůžků jak to učil „ó veliký.“
„Odvážnými, bezstarostnými, výsměšnými, násilnickými, tak nás chce moudrost: je ženou a nemiluje nikdy než muže válečníka...“. Ale to je již Zaratruštra ústy toho divného Němce snícího o nadčlověku, Nietzscheho. S čím jste uléhal/uléháte vy?
Kniha Ulricha Linse je přeložena do češtiny - má 550 stran, a obsahuje historii jazyka v průběhu historického vývoje do roku 1986 včetně Československého vývoje. kromě Číny, Japonska, všech států Evropy a Ameriky.
Esperanto může být vskutku nebezpečným jazykem pro současné mocenské struktury. Kdyby se totiž ujalo, lidé by se snáze domluvili na postupu, jak očistit svět od zla, od lotrů, příživníků atd.
Svatá pravda! Proto se také dnes EU všemožně vykrucuje, aby nemuselo vzít esperanto na vědomí. Esperanto prý nemá kulturu - jako kdyby všichni ti lidé, kteří esperantem v jeho stodvacetileté historii mluvili a mluví byly opice skákající po stromech! Z materiálů komisaře pro mnohojazyčnost Orbana jsem se dozvěděl, že se v EU hovoří minimálně 450 jazyky a podle „chytrých hlav“ v Bruselu stačí doporučení členským státům, aby se každý člověk učil dva cizí jazyky...a bude vymalováno Je zřejmé, že bez neutrálního jazyka, který by se vyučoval na základních školách jako první cizí jazyk nemůže být dosaženo spravedlivé základní komunikace, aby se každý měl možnost domluvit s každým!
To má logiku. Už jsem na to taky myslel. Framonte, myslíte, že se ,,jednoduché" Esperanto naučí i naproto jazykově nenadaný člověk? Třeba já? Myslím, že tu část mozku, která by se to měla naučit vůbec nemám.
Samozřejmě! Je to snadný jazyk,kde se jednotlivé slovní částečky skládají jako puzzle.Zamenhof vydal v roce 1887 16 základních gramatických pravidel, soustavu předpon a přípon a kolem devíti set slovních kmenů...a s touto „výzbrojí “ dokázal přeložit bibli, není to zázrak? Dnes, po 120 letech je esperanto zkultivováno a „přetaveno“ v moderní jazyk nejen všeobecně fungujícími jazykovými zákony, ale i činností milionů esperantistů...
Také nejsem jazykový typ, přesto jsem se kdysi, v době rekonvalescence po operaci, esperanto naučil během jednoho měsíce podle knihy „Esperantem za tři měsíce“. Dnes je tato kniha rozebraná, ale zato se esperanto můžete naučit z webu http://eo.lernu.net/ . Je to mezinárodní učebnice m.j. také s českou verzí. Zkuste to, možná se zvedne i vaše sebevědomí a najdete skrytý talent pro pozdější učení se i jiným jazykům.
Mám ji v originálu a tak mi český překlad přijde vhod.Moc děkuji za Váš překlad!
Také by mně ta kniha zajímala. Podařilo se Vám ji sehnat? Děkuji Dr.Zdeněk Rusín
Jsem soudním tlumočníkem španělštiny a katalánštiny. Mám také Skype. A dále mám ve Španělsku tři přátele - esperantisty. První z nich - Katalánec, bydlí v Barceloně. Ten mně pomáhá při nejasnostech při překladech z katalánštiny. Další dva jsou Španělé. První, Pedro z Madridu, překládá z češtiny do španělštiny. Já obousměrně. Vzájemně si operativně pomáháme a to v esperantu. Oba jsme si vyměnili řadu slovníků, potřebných pro naši práci. Mimo jiné jsem mu i zaslal česko-esperantský a opačný právnický slovník JUDr. Karla Traxlera, který vyšel již v roce 1986 a na kterém jsem se také podílel. Druhý, Rafael z města Huelva je učitelem angličtiny a včera mně pomohl přeložit odborné výrazy z oblasti výpočetní techniky, které byly v předloze v angličtině a češtině, přičemž v češtině byly některé výrazy nepřesně přeloženy. My čtyři si vzájemně pomáháme a k tomu nám výborně slouží esperanto. Chcete-li se podívat na básně české básniřky paní Marie Dolistové z Teplic, podívejte se na její stránku: www.volny.cz/dolistova/CZ-Index.htm
Díky prvotnímu překladu jejích básní do esperanta, byly pak tyto básně přeloženy do angličtiny, němčiny, hornolužické srbštiny a jiné i do dalších jazyků. A včera jsem si nainstaloval do mého počítače elektronický slovník pana Ing. Hrona z Pardubic, který má 250 tisíc výrazů a je stále doplňován. Takže - esperanto neskomírá, ale stále se vyvíjí a rozšiřuje, navzdory skeptikům. Nevěříte? Pak tedy napište do vyhledavače Google slovo „esperanto“ a podívejte se na ty desítky milionů odkazů. Nikdo je za celý svůj život všechny nepřečte. Chce to jen nestrkat hlavu do písku. Srdečně zdravím všechny diskutéry. Zdeněk Rusín
Dobry den, Zdeněk Rusín
cetla jsem ze jste tlumocnikem spanelstiny a to je presne to co ja ted zoufale hledam.
Mateli zajem o mozneho klienta prosim napiste mi
Dekuji
Veronica
Dobrý den,
dnes jsem náhodou četl po dlouhé době svíci a přečetl jsem si Váš dotaz. Hlavně překládám písemně a to i soudně. Můžete mně napsat na shota uvedený e-mail. lelovano@volny.cz
Srdečně zdraví Dr. Rusín
Laciné promo. Co na to admin?
nevola sa ten Katalanec nahodou Luis Soliveres Higuera? ;) ten esperantista je a spolu sme vytvorili aj stranku o spanielskej obcianskej vojne. http://hispanamilito.wz.cz je to super chalan
Děkuji za informace o esperantu,vidím,že jsem tento jazyk velmi podceňovala,už to tak není,jsem za tyto informace vděčná.
Dobrý den,
zde je odkaz na velice dobrý kurz esperanta (Kurso de Esperanto), což je program v češtině k instalaci do PC:
http://www.kurso.com.br/bazo/index.php?cs
Naši rodiče se museli učit německy, my rusky a dnešní mládí nejvíce anglicky. Jak byli mocní nadutí, to ví jen ten, jenž pochopil pohádku o císařových nových šatech.
Já bych esperanto zavedla všude na světě jako povinný jazyk, proč se učit více jazyků, když se můžeme naučit jeden (+rodný jazyk samozřejmě) a domluvit se s ním všude, navíc by to hodně věcí ulehčilo, např. návody na různou elektroniku apod., určitě se každý setkal s tím, že si něco koupil a marně hledal český návod, myslím, že by se tím hodně věcí vyřešilo. A rozhodně se mi nelíbí, že anglicky mluvící mají navrch a my se musíme přizpůsobovat jim a učit se jejich jazyk, když už se má někdo přizpůsobit, tak ať jsou to všichni bez rozdílu.
Já také-už jsme 2. Kdo se přidá?
Já bych se s tou angličtinou spokojila, závidět tomu kdo se už tak narodil nemá cenu.
Tady nejde o závist, ale o to, že je esperanto oproti angličtině o hodně jednodušší.
Myšlenka jazyka esperanta jako nástroje univerzální domluvy je jistě v mnohém zajímavá a sympatická. Obávám se ale, že esperanto bude vždycky menšinovou záležitostí podporovanou hlavně idealisticky smýšlejícími nadšenci. Napadají mě ale i námitky k jazyku samotnému. Předem ale podotýkám, že jde o můj laický pohled.
Esperanto je díky své jednoduché gramatice a tvarosloví snáze naučitelné, ale možná je to na úkor bohatosti jazyka. Podle mého se nejvíce hodí na běžnou domluvu, ale k tomu nám ve většině případů stačí znalost některého ze světových jazyků. Ano, v esperantu se píší romány i básně, za tím ale vidím jen velkou snahu dokázat, že to jde. Nevím, jestli nějakého z básníků napadne verš prvně v esperantu než v jeho mateřském jazyce...
V přirozených jazycích se významy ustavují postupně a během dlouhého času. V češtině existuje množství ustálených idiomů jako „vlézt někomu na záda“ nebo „trhnout si nohou“, apod. . Angličtina jich snad má ještě mnohem více. Dá se namítnout, že tyto výrazy jsou obtížně přeložitelné do jakéhokoliv jazyka, ne jen do esperanta, ale u přirozených jazyků nachazím podobná jazyková zákoutí, která stojí za to poznat, u umělých jazyků nikoliv.
Důvodem proč se esperanto tak masově nerozšířilo, není podle mého názoru ani tak zájem mocných, jak už tu taky někdo psal, jako spíše právě jeho umělost. Člověk není nucen se ho učit, protože nemá přirozené mluvčí. Kdyby se esperanto rozšířilo jako světový jazyk, stejně by se neubránilo tomu, že by vznikaly jeho rozličné varianty. Tak jako se od sebe oddělila původní a brazilská portugalština natolik, že je třeba překlady vyhotovovat nadvakrát.
K diskutované otázce, jestli učit esperanto povinně na školách, za sebe říkám ne. Aspoň pro mě by tím ztratila humanistická idea na své přitažlivosti. To by bylo jako násilně roubovat větev na kmen, který by sám rostl jinak. A určitě by se našlo i daleko víc protiargumentů.
Na závěr. Nevím, jestli to někoho napadlo, ale bylo by zajímavé, kdyby se někdo naučil esperanto jako svojí mateřštinu. Řekněme, že by se nějaký zanícený filolog odhodlal na své děti mluvit od začátku jen v esperantu. Z nich by potom vyrostli praví světoobčané a původně umělý jazyk by získal svou živou podobu.
S tou mateřštinou je to bezva nápad. Vzhledem k tomu, že řeč je jedním z atributů národní identity, napadá mě kolik musí mít národnostní skupina členů aby byla za národ považována. Národ Esperanto? V téhle souvislosti mě napadá jestli by mohl vzniknout národ Hantes?
Valil jsem faktes bulvy na machra co ho betálně švihal.
Tydle grupy tu só, vo tom žádná. Plkaj a křandaj tu na Svíci žgryndy a blbý hefty a klavírujó nás do štrycle, viz. „Právo na sebeučení Moravanů“ bo „Moravskoslezská republika“. A co ten kábr Juras, co ten hókne do placu ?
Nezkóšé na mě žádný křivý války, kemo, nebo bude mazec, konópku.
Angličtina a němčina je ve školách povinná, to snad není násilné roubování větve na strom? Jak já bych si pískala učit se ve škole jednoduché esperanto, místo abych do hlavy cpala šílenou angličtinu a němčinu. A pokud lidi nechcou, aby jejich mateřský jazyk nezanikl, tak nezanikne. Navíc Esperanto je snad určeno k tomu, aby se člověk domluvil, když jede třeba do ciziny, doma bude mluvit svou mateřskou řečí. Já osobně rozhodně říkám za esperanto ano!
Poměrně obsáhlý příspěvek, ale pisatel si zřejmě nepročetl poznatky o esperantu. Mimo jiné rodilým mluvčím je též George Soros, i jeho jméno, které používá je slovo z esperanta. Esperanto se v žádném případě nesnaží nahradit národní jazyk, jde o mezinárodní jazyk pro dorozumění. Násilné roubování je spíš nutit do jiného národního jazyka a ukazovat jaká je výhoda, když se americký a anglický student nemusí učit cizí jazyk, aby pak mohl použít speak white please.
Esperanto má gramatiku pevně určenou a není přípustné ji měnit, takže nemůže docházet k vice kolejnosti. Co se týče bohatosti nemějte obavu. ČJ -EO slovník na netu obsahuje cca 210 tis. slov, které jdou v mnohém pochopit díky systému tvoření slov. Také nevím proč by básníka měl ihned napadat třeba E. verš. Myslíte, že českého básníka hned napadá báseň v AJ? Avšak pokud nebude zájem úředních míst bude to vždy těžká práce v podstatě proti dorozumění. Zkuste třeba i Vy a hledejte přátelé, možná, že budete mile překvapen. Nic Vás to nebude stát a když to nepůjde, tak přestanete studovat. Možná, že Vás to zaujme
Myslím že esperanto nebyl nápad který by se ujal. Světovým jazykem je angličtina, kterou se domluvíte všude na světě i díky internetu, jiné univerzální jazyky nejsou třeba