Dvanáct argumentů proti esperantu ✪ Proč nepřijmout esperanto?
Dvanáct argumentů proti esperantu
Proč nepřijmout esperanto? | Proč přesto zavést esperanto? | |
1. | Esperanto není živý, přirozený jazyk, je umělý, bez tradice. | Ano, esperanto je umělý, plánový jazyk, ale je založeno na řadě „přírodních”, etnických jazyků a profituje z jejich tradic. Esperanto tedy spojuje výhody obou těchto vlastností a je zejména vhodné pro počítačové využití, právě pro velmi malé množství synonymů a homonymů. Mluvení esperantem je ve světě rozšířené – a vyvíjí se jako každý živý jazyk. |
2. | Esperanto vymysleli amatéři, nekompetentní neprofesiální lingvisté. | Esperanto skutečně neinicioval jazykovědec, ale lékař, který mluvil řadou jazyků. Ale pak k jeho rozšíření a zdokonalení přispěli profesioánlní lingvisté. Proto esperanto vlastní výhody v kombinaci každodenní praxe a vědecké teorie. |
3. | Struktura esperanta je příliš zjednodušená a jeho slovní zásoba chudá. | Struktura esperanta pečlivě střeží nutné prvky gramatiky a syntaxe. Dík své jednoduchosti je pružná bez komplikací a její stabilita je bez rigidity. Slovní zásobu esperanta stále obohacuje pravidelné tvoření nových slov (např.: artefarita intelekto), a přebírání nutných a užitných neologismů z jiných – a nejen z indoevropských jazyků;... např.: nunatako z eskymáčtiny (inuitštiny), saŭno z finštiny, hanuko z hebrejštiny, cunamo z japonštiny, obo z mongolštiny... |
4. | Esperanto není vhodné pro různé styly krásné literatury. | Po zveřejnění esperanta v roce 1887 vyprodukovalo esperanto širokou škálu beletrie. Ta se neskládá jen z tisíců přeložených básnických a prozaických děl, ale z mnoha tisíců původních děl, která jsou soustředěná a opatrovaná ve velkých knihovnách např.: v Budapešti, Londýně, Rotterdamu a Vídni. |
5. | Esperanto nemá „duši”, nesděluje zláštnosti kulturního dědictví. | Je pravda, že esperanto nená etnickou „duši”, která by se vztahovala k některému národu, nebo kultuře. Místo toho má „univerzální duši”, která je otevřená, tolerantní a umožňuje přímou komunikaci mezi různými národy a kulturami v epoše nevyhnutelné globalizace. |
6. | Esperanto není vhodné pro použití ve vědě a technice. | Esperanto již nyní je – alespoň částečně – přijato pro potřeby moderní vědy a techniky, a široce je rozšířeno na internetu. Jeho charakteristické vlastnosti (viz bod 3) umožňují a zajišťují trvalý rozvoj také v oborech od astronomie k zoologii (například nebulozo, primatoj atd.). |
7. | Fundamento de Esperanto je považováno esperantisty za nedotknutelné a Akademio de Esperanto je velmi konservativní institucí. | Nedotknutelnost esperanta ve Fundamentu je jen nástrojem k zajištění základní jednoty a předejití vzniku dialektů. Akademie není neomylná, ale její členové odvádějí seriózní práci, aby našli a uchovali rozumnou rovnováhu mezi extrémy slepého dogmatismu a neodpovědné anarchie, přísného konzervatismu a absolutní svobody. |
8. | Esperantu se učí zejména lidé, kterým se nepodařilo osvojit si některý z živých cizích jazyků. | Je faktem, že je možné se esperanto naučit snadněji, rychleji a laciněji než kterýkoliv etnický jazyk. Proto ho vítají zejména ti lidé, kteří z různých důvodů si špatně osvojují cizí jazyk. A také je snadný pro ty, kteří již hovoří jiným cizím (indoevropským) jazykem, od afrikánštiny po albánštinu, velštinu a jidiš. |
9. | Učit se esperanto je ztráta času energie a peněz. Má smysl spíše investovat do učení skutečně užitečného jazyka, například angličtiny, němčiny nebo španělštiny. | Je jisté, že je esperanto použitelné jako odrazový můstek k jazykům (lingvolanĉilo). Znalost esperanta pomáhá a usnadňuje učení jiných cizích jazyků, včetně angličtiny. Pro osoby, jejichž mateřským jazykem není jazyk indoevropský (např.: Arabové, Číňani, Estonci, Finové, Maďaři, Japonci, Korejci, Malajci, Mongolové, Turci, Vietnamci) je esperanto jakoby vstupenkou do této jazykové skupiny. |
10. | Esperanto nemá ani silnou ekonomickou základnu, ani silné podporovatele. | Esperanto není vázáno na nějakou finanční skupinu, ani národní, ani mnohonárodnostní, není vnucováno lidem některou agresivní politickou nebo vojenskou mocností. Je skutečně neutrální a relativně nediskriminující. |
11. | Přijmout esperanto by znamenalo, že jazyky budou bojovat mezi sebou. | Přijmout esperanto by znamenalo získat neutrální most mezi kulturami. |
12. | Zavedení esperanta by způsobilo vážné problémy, například: | Problémy, které by vyplývaly z přijetí esperanta jsou o mnoho méně závažné, než ty, které máme nyní ve velmi drahém jazykovém zmatku (zejména v Evropské unii): |
|
|
|
|
|
|
|
|
POROVNEJTE, PROSÍM, VĚC BEZ PŘEDSUDKŮ A UDĚLEJTE SI VLASTNÍ ÚSUDEK
zdroj http://egalite.hu/inf/argucz.htm
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář